Molární protokoly společnosti - úcta

Morální protokoly společnosti: Jaké hodnoty řídí náš svět – a nás samotné?

Někdy máme pocit, že žijeme svobodně. Děláme vlastní rozhodnutí, máme volbu. Ale když se ztišíme a začneme pozorovat, možná si všimneme, že mnohé z našich každodenních voleb nejsou tak úplně naše. Že v nás jedná systém – předaný, převzatý, nevyřčený. Říká nám, co je správné, co je žádoucí, jak máme vypadat, kolik mít, jak žít.

Tento systém norem, hodnot a priorit, který v nás působí hluboko pod hladinou vědomí, můžeme nazvat morálním protokolem společnosti. A právě jeho rozpoznání může být prvním krokem k tomu, abychom začali žít vědoměji, svobodněji – a v souladu se svým skutečným já.

Každá společnost má své hodnoty. Některé jsou zjevné – jako zákony nebo ústava. Jiné jsou tiché a skryté – a přesto silně ovlivňují náš život. Právě tyto tiché normy, které určují, co je považováno za normální, správné nebo hodné obdivu, můžeme nazvat morálními protokoly společnosti.

Profesor Petr Staněk mluví o tom, že každý jedinec je ovlivňován nejen osobními emocemi a zkušenostmi, ale i kolektivním kódem společnosti, ve které žije.
A ten má svůj primární protokol – tedy to, co v dané době a kultuře určuje, jak svět „má“ fungovat.

Podle profesora Staněka – a mnohých dalších myslitelů – je současný primární protokol založený na hodnotách jako jsou:
• peníze,
• moc,
• konkurence,
• výkon,
• kontrola,
• rychlost,
• a často i neodpovědnost.

A to vše na úkor hodnot jako:
• soucit,
• sdílení,
• přirozenost,
• empatie,
• pomalost,
• vztah k přírodě,
• nebo lidská důstojnost.

Morální protokol není něco, co by nás řídilo jako roboty. Ale neustále ovlivňuje naše rozhodování v každodenních situacích, například:
• Co jím? (co je považováno za „normální“ stravu?)
• Jak vypadám? (co je považováno za krásu?)
• Kolik pracuju? (co je považováno za úspěch?)
• Kolik vlastním? (co je měřítkem hodnoty člověka?)

Mnoho našich rozhodnutí se neřídí jen naším vnitřním nastavením, ale právě tímto kolektivním kódem – a často v rozporu s tím, co nám říká intuice nebo tělo.

V kontextu vědomé výživy je to obzvlášť důležité.
Pokud žijeme v protokolu, který hodnotí výkonnost víc než prožitek, jídlo se stává rychlým doplněním paliva. Pokud je ceněna kontrola, jídlo se stává prostorem pro trestání, omezování, přejídání nebo odmítání.

Naše tělo ale komunikuje v jiném jazyce. A pokud se tento jazyk střetne s morálním protokolem společnosti, vzniká vnitřní konflikt. Výsledkem může být narušený vztah ke stravě, k tělu i ke zdraví.

Lze morální protokol změnit?

Ano – ale začíná to u jednotlivce.
Tím, že si uvědomí, k jakému systému hodnot patří, a zda je s ním v souladu.
• Co je pro mě opravdu důležité?
• Co podporuju svými každodenními volbami?
• Jsem v souladu se svými hodnotami – nebo se jen přizpůsobuju systému?

A právě zde začíná skutečná změna společnosti.
Ne tlakem. Ale tím, že více a více lidí žije v souladu se sebou.
A tím tvoří nový morální protokol – postavený na vědomí, rovnováze, úctě a soucitu.

Možná jsme byli vychováni v hodnotách, které už nám neslouží. Možná jsme žili v rolích, které už nepotřebujeme. Ale kdykoli se zastavíme a rozhodneme se vnímat svět novým pohledem – zrodí se změna.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru