Jak naše vnitřní ekologie odráží způsob života, myšlení a jemné nuance bytí
Mikrobiom se stal v posledních letech jedním z nejdiskutovanějších témat v oblasti zdraví. Stále více výzkumů ukazuje, že to, co se odehrává ve střevech, ovlivňuje nejen naše trávení, imunitní systém či metabolismus, ale také náladu, myšlení a rozhodování.
V projektu Sobě průvodcem vnímáme tělo jako celek — propojený organismus s myslí, emocemi i duší. Proto jsme se rozhodly podívat se na střevní mikrobiom nejen vědecky, ale i skrze pět úrovní vědomí, jak je používáme ve stravovacím konceptu.
- Fyzická úroveň vědomí
Na této úrovni převažuje orientace na chuť, objem jídla, sytost a základní přežití. Lidé často volí potraviny, které jim přinesou okamžité uspokojení — rychlé cukry, smažená jídla, polotovary.
To se promítá i do složení mikrobiomu: převažují bakterie, které podporují zánět, rozkládají cukry na alkoholové metabolity, nebo zvyšují propustnost střev. Nedostatek vlákniny a fermentovaných potravin může vést k dysbióze — tedy nerovnováze mikrobiomu.
- Emoční úroveň vědomí
Tato úroveň přináší větší citlivost k tělu, ale také emoční jídlo – sladkosti jako útěcha, těstoviny jako „láska“. Střeva zde často nesou břemeno nezpracovaných emocí, což může být důvodem častých trávicích potíží.
Začíná se zde ale objevovat zájem o fermentované potraviny, probiotika nebo teplé vývary – jako forma sebelásky. Tělo začíná reagovat a mikrobiom se jemně stabilizuje.
- Mentální úroveň vědomí
Zde dochází k většímu pochopení, že mikrobiom je živý ekosystém, který nás ovlivňuje. Lidé začínají studovat, hledat souvislosti mezi stravou a náladou, objevují téma gut-brain axis (střevně-mozková osa).
Často experimentují s půstem, eliminací lepku, nebo zahrnují fermentované produkty jako miso, kimchi, tempeh. V této fázi se střevo i vědomí učí spolupracovat.
- Sociální úroveň vědomí
Zde je vnímána role mikrobiomu nejen pro zdraví jednotlivce, ale i pro komunitní zdraví. Sdílení fermentovaných potravin, domácí kvašení, vnímání mikroorganismů jako přátel a spolutvůrců prostředí.
Zaznamenáváme zde vyšší citlivost k ekologii těla, záměrně vybírané produkty (bez konzervantů, pesticidů, s respektem k přírodě). Mikrobiom začíná být vnímán jako posvátná zahrada, o kterou se staráme.
- Duchovní úroveň vědomí
Zde už mikrobiom není pouze bakterie. Je to zrcadlo vnitřní harmonie, vztahu k sobě i světu. Vnímání, že každé jídlo je volbou, která ovlivňuje nejen tělo, ale i mysl a duchovní ladění.
Půst je zde často přirozenou součástí. Ne z důvodu kontroly, ale z důvěry. Duchovní praxe, meditace, vděčnost za jídlo a kontakt s přírodou podporují rozkvět mikrobiomu bez extrémního plánování.
Půst a mikrobiom — co ukazuje věda?
Studie potvrzují, že různé formy půstu ovlivňují střevní mikrobiom.
Například:
• Systematický přehled z roku 2023 ukázal, že přerušovaný půst může zvýšit rozmanitost mikrobiomu, snížit zánětlivé bakterie a podpořit zdraví střevní sliznice. Účinek ale závisí na typu půstu a výchozím stavu jedince.
[PMC10894978]
• Studie sledování během Ramadánu (měsíční půst) zaznamenala pozitivní změny mikrobiálního profilu – více bakterií produkujících SCFA (např. butyrát) a snížení zánětlivých markerů.
[PMC10495574]
• Studie o hladovění a regeneraci imunity navrhují, že pravidelný půst (např. 24h 1× týdně) může podpořit obnovu imunitních buněk a „vyčistit“ střevní prostředí.
Tyto výsledky naznačují, že i jednodenní půst jednou týdně může být užitečným nástrojem pro jemné „vyčištění“ vnitřního prostoru a podporu střevního mikrobiomu – zvláště pokud je prováděn vědomě a s ohledem na potřeby těla.
Slovy vědomí – sdíleno v prostoru spolupráce
Mikrobiom nám může připomenout, že nejsme nikdy úplně sami. Tisíce mikroorganismů v nás dennodenně komunikují, pomáhají, chrání a přizpůsobují se našemu vnitřnímu světu. V tomto spojení je hluboká připomínka toho, jak moc záleží na prostředí — nejen vnější stravě, ale i naší vnitřní krajině.
Jakmile přijmeme, že mikrobiom je citlivý na emoce, stres, vztahy i slova, mění se náš přístup. Vědomá péče o něj se stává nejen cestou ke zdraví, ale i k většímu souznění se životem.
Zvědomění v souvislostech
- • Gut-brain axis – osa propojující střeva a mozek. Mikrobiom ovlivňuje produkci neurotransmiterů, jako je serotonin či GABA.
- • SCFA (krátkořetězcové mastné kyseliny) – látky vznikající fermentací vlákniny, vyživují buňky střevní sliznice a tlumí zánět.
- • Epigenetika a mikrobiom – bakterie ve střevech mohou ovlivnit expresi genů skrze produkci metabolitů.
- • Půst a regenerace – krátkodobé hladovění může snížit oxidativní stres a podpořit tzv. autofagii – „úklid“ na buněčné úrovni.
Doporučení k dalšímu studiu
- Půst a mikrobiom
(PMC10894978)
“The effect of intermittent fasting on gut microbiota: a systematic review”
Systematické shrnutí studií o přerušovaném půstu. Popisuje pozitivní vliv na rozmanitost mikrobiomu, snížení zánětů i metabolické výhody. Vhodné jako úvodní přehled pro každého, kdo chce pochopit vědecký základ.
(PMC10495574)
“Gut microbiota changes during Ramadan fasting: A prospective study”
Zajímavé sledování mikrobiomu během Ramadánu. Ukazuje, jak půst ovlivňuje složení střevních bakterií – zvýšení SCFA a protizánětlivých druhů.
- Střevně-mozková osa (gut-brain axis)
Mayer, E. A. (2016). “The Mind-Gut Connection.”
Kniha, která srozumitelně propojuje vědu o mikrobiomu s každodenním fungováním mysli, emocí a zdraví. Doporučena pro laiky i pokročilé.
Cryan, J. F., & Dinan, T. G. (2012).
“Mind-altering microorganisms: the impact of the gut microbiota on brain and behaviour.” Nat Rev Neurosci.
Vědecký článek o tom, jak mikrobiom ovlivňuje naši psychiku, náladu a rozhodování skrze nervové dráhy, hormony a imunitní signály.
- Fermentace a praktické využití
Katz, S. (2012). “The Art of Fermentation.”
Komplexní průvodce fermentací napříč kulturami i věděním. Inspirační a praktická kniha pro každého, kdo chce fermentaci nejen chápat, ale i žít.